V úterý 18. 10. se němčináři z 8. a 9. tříd vydali vlakem za poznáním trochu temné historie předválečné i válečné Prahy.
Shodou okolností jsme zastavili na 1. nástupišti nedaleko sochy sira Nicholase Wintona, kterému se před válkou podařilo zachránit 669 především židovských dětí, které samy, bez rodičů a vidiny návratu byly odvezeny do Velké Británie, díky čemuž válku přežily.
Z Václavského náměstí jsme se po stručném výkladu vydali k Českému, dříve Československému rozhlasu, který svými informacemi sehrál již v mnoha historicky důležitých momentech zásadní roli.
Poté jsme se přemístili k nechvalně proslulému Petschkovu paláci, kde během války sídlilo pražské gestapo. Tam byli přiváženi, vyslýcháni a mučeni lidé, kteří se nějakým způsobem podíleli na odboji, nebo je prostě někdo z různých důvodů udal. V přízemí budovy je zřízen památník, ve kterém jsme nahlédli do smutného období po podepsání Mnichovské dohody, násilného odtržení Sudet a do období Protektorátu Čechy a Morava.
Dalším cílem naší cesty byl pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje, kde skončily životy parašutistů vyslaných exilovou vládou provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tam jsme zhlédli film a vyslechli si i doprovodný komentář o atentátu a jeho tragických následcích. Poté jsme vstoupili do krypty a kostela, kde probíhal sedmihodinový nerovný boj sedmi sice dobře vycvičených vojáků s obrovskou přesilou nacistů. Asi nejvíce na nás po zhlédnutí filmu zapůsobila právě opravdovost úkrytu v kryptě.
Potom jsme prošli kolem Tančícího domu na nábřeží Vltavy až k Národnímu divadlu, ještě navštívili Staroměstské náměstí. Prohlédli jsme si tam nejvýznamnější památky a šli jsme na průzkum místa, kde se skrývalo jedno překvapení. Skoro nikdo nevěděl, co znamená označení výtahu páternoster, tak jsme se o tom přesvědčili v budově Magistrátu hlavního města Prahy. Jedná se o oběžný výtah bez dveří, který neustále koluje mezi 4 patry budovy. Ne každý má možnost se v něm projet. My už zkušenost máme a stojí za to.
