Asi každý si představil něco ne moc příjemného až nechutného. Ale je to práce jako každá jiná a velmi důležitá pro náš život z hlediska hygieny a zdraví. Vývoj čističek se rozvíjel s rostoucím  používáním chemikálií, které by se jinak z vod dostat nemohly. Takže by se dalo říct, že dříve sice neměli tak vyspělé stroje na čištění vody, ale s čistotou vody na tom byly stejně, protože se tolik neznečišťovala různými chemikáliemi (např. mycími prostředky jako jsou kapsle do myček, prací prášek, jar a pod.). Čističky pracují nonstop. Proces čištění se dělí na mechanické a biologické. Nejdříve dešťová a odpadní voda projde česly, ve kterých se zbaví největších nečistot (skla, PET lahví, igelitových sáčků apod.), poté projde lapačem písku, kde se zbaví písku a ostatního nerostného odpadu, který se pak vyváží na skládku. Voda zbavená viditelných nečistot putuje do usazovacích nádrží, kde probíhá biologické čištění. Mikroorganismy nás zbavují odpadu, který je pro ně potravou, rostou a rozmnožují se, žijí přibližně 28 dní pak uschnou a usadí se a vzniká kal, který má využití v zemědělství jako hnojivo. Voda, která odtéká z čističky není pitná, ale na pohled čirá. Vypouští se do řek, kde probíhá další (přírodní) čištění bakteriemi, které jsou obsaženy v řece.
Myslím si, že je dobré o takovýchto věcech alespoň něco vědět, a že exkurze do čističky vod nám přinesla nové poznatky.

Nela Sixtová, 8.B